Obecní úřad
Brod nad Dyjí 45
691 81 Březí
Vinařská obec Brod nad Dyjí leží na jihozápadním břehu Novomlýnských nádrží asi 15 km severozápadně od Mikulova.
Z hlediska přírodních zajímavostí stojí za zmínku fakt, že část katastru obce leží v nivě Dyje, která byla pozměněna regulací a výstavbou vodního díla Nové Mlýny. Při tom zanikly nivní louky a lužní lesy, menší lesíky tvoří vesměs výsadby topolů. Severně od obce se nachází tzv. Ptačí poloostrov vybíhající do horní Mušovské nádrže, který se stal cennou ornitologickou lokalitou. Jižní část katastru zasahuje na Dunajovické kopce, které místy pokrývají stepní lada chráněná jako národní přírodní památka Dunajovické kopce.
Mezi místním památky patří v prvé řadě kostel sv. Jana Nepomuckého z roku 1770 a socha sv. Floriána a Jana Nepomuckého na návsi. Chráněna je ještě kaple na návrší na kraji vsi a dům č. p. 83.
zdroj: http://www.slovacko.cz
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1353. Roku 1930 zde žilo 999 obyvatel, téměř všichni německé národnosti (98,4 %) – tito byli po roce 1945 vesměs vysídleni. Podle německých pramenů vznikla obec v letech 1568-70 jako nové osídlení ze zničené obce Neudorf. Písemné zmínky o obci pocházejí z roku 1583. Guldenfurt tehdy patřil panství Dürnholz (Drnholec). Za Napoleonských válek byla obec zpustošena a v roce 1809 16 měsíců obsazena. Většina obyvatel pracovala v zemědělství a vinařství. Guldenfurtští obyvatelé si po staletí udržovaly své nářečí, typické pro jejich Bavorský původ. Matriky jsou od r. 1652 a katastry od r. 1792.
Po rozpadu Rakouska-Uherska se stal Guldenfurt součástí nově vzniklé Československé republiky. 8.října 1938 vstoupila na základě Mnichovské dohody do obce německá vojska. Tímto vzniklá státní příslunost k německému Gau Niederdonau trvala až do května 1945. Z mužů, kteří byly za války povoláni do armády, padlo, nebo bylo pohřešováno, 126.To bylo tehdy 11% z celkového počtu obyvatel a obec tak zaplatila nejkrvavější daň z celé jižní Moravy.
Po osvobození se obec vrátila zpět do Československa. Mnozí němečtí obyvatelé uprchli v obavách před represemi ze strany českého obyvatelstva do Rakouska. Na podzim 1945 už žilo v obci jen 500 němců, přistěhovalo se na 350 nových osídlenců, převážně české a slovenské národnosti. Mezi 15. březnem a 3. říjnem 1946 byly na základě Benešových dekretů odsunuty i zbytky německého obyvatelstva. Dvě rakouské rodiny směly zůstat, později však obec také opustily. Většina odsunutých obyvatel nalezla útočiště v Německu, 70 rodin v Rakousku, po jedné pak ve Švýcarsku a v bývalé NDR.
Obec byla nově osídlena.
Pečeť z 18. století zobrazuje lilii se dvěma hvězdami po stranách. Od 19. století zůstalo pouze písmenné razítko.
zdroj: http://cs.wikipedia.org